<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	>

<channel>
	<title>आर्थिक &#8211; Mithilanchal Times</title>
	<atom:link href="https://mithilanchaltimes.com/archives/category/news/%e0%a4%86%e0%a4%b0%e0%a5%8d%e0%a4%a5%e0%a4%bf%e0%a4%95/feed" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>https://mithilanchaltimes.com</link>
	<description>मधेशकाे सच्चा पहरेदार</description>
	<lastBuildDate>Sun, 02 Mar 2025 12:05:47 +0000</lastBuildDate>
	<language>en-US</language>
	<sy:updatePeriod>
	hourly	</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>
	1	</sy:updateFrequency>
	<generator>https://wordpress.org/?v=6.9.4</generator>

<image>
	<url>https://mithilanchaltimes.com/wp-content/uploads/2022/03/cropped-mithilanchal-32x32.jpg</url>
	<title>आर्थिक &#8211; Mithilanchal Times</title>
	<link>https://mithilanchaltimes.com</link>
	<width>32</width>
	<height>32</height>
</image> 
<site xmlns="com-wordpress:feed-additions:1">220584007</site>	<item>
		<title>बेलायतले  सहायता घटाउने, स्रोत खोज्न अर्थ मन्त्रालाई दबाब</title>
		<link>https://mithilanchaltimes.com/archives/6802</link>
					<comments>https://mithilanchaltimes.com/archives/6802#respond</comments>
		
		<dc:creator><![CDATA[मिथिलाञ्चल टाइम्स]]></dc:creator>
		<pubDate>Sun, 02 Mar 2025 12:05:47 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[आर्थिक]]></category>
		<category><![CDATA[बिशेष खबर]]></category>
		<category><![CDATA[समाचार]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://mithilanchaltimes.com/?p=6802</guid>

					<description><![CDATA[१८ फागुन , काठमाडौं । अमेरिकाले अमेरिका अन्तर्राष्ट्रिय विकास एजेन्सी (युएसएआइडी) अन्तर्गतका कार्यक्रमहरूमध्ये बजेटरी कार्यक्रमलाई स्थगित र गैर बजेटरी कार्यक्रमलाई क्रमशः रद्द गर्दै गएको छ। युएसएआइडी अन्तर्गत ९१ अर्ब रूपैयाँ लागत बराबरका कार्यक्रमहरू रहेका थिए। केही कार्यक्रम रद्द नै गरिएको छ भने केही कार्यक्रम ९० दिनको लागि स्थगित गरिएको छ। जैविक विविधता, प्रदेश एवं स्थानीय शासन [&#8230;]]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<div class="mast-head-ad container">
<div class="row top-main-ads">
<header id="header" class="new-header col-md-12">
<div class="container main-menu">
<div class="row header-main fixed-tops slideInDown animated">
<div class="col-md-12 navigation-box">
<div class="navigation_box">
<p style="text-align: justify;"><img fetchpriority="high" decoding="async" data-attachment-id="6804" data-permalink="https://mithilanchaltimes.com/archives/6802/finance_ministry_qidryxw8xj" data-orig-file="https://mithilanchaltimes.com/wp-content/uploads/2025/03/Finance_Ministry_qIdRYXW8xJ.jpg" data-orig-size="1920,1080" data-comments-opened="1" data-image-meta="{&quot;aperture&quot;:&quot;0&quot;,&quot;credit&quot;:&quot;&quot;,&quot;camera&quot;:&quot;&quot;,&quot;caption&quot;:&quot;&quot;,&quot;created_timestamp&quot;:&quot;0&quot;,&quot;copyright&quot;:&quot;&quot;,&quot;focal_length&quot;:&quot;0&quot;,&quot;iso&quot;:&quot;0&quot;,&quot;shutter_speed&quot;:&quot;0&quot;,&quot;title&quot;:&quot;&quot;,&quot;orientation&quot;:&quot;0&quot;}" data-image-title="Finance_Ministry_qIdRYXW8xJ" data-image-description="" data-image-caption="" data-medium-file="https://mithilanchaltimes.com/wp-content/uploads/2025/03/Finance_Ministry_qIdRYXW8xJ-300x169.jpg" data-large-file="https://mithilanchaltimes.com/wp-content/uploads/2025/03/Finance_Ministry_qIdRYXW8xJ-1024x576.jpg" class="alignnone size-full wp-image-6804" src="https://mithilanchaltimes.com/wp-content/uploads/2025/03/Finance_Ministry_qIdRYXW8xJ.jpg" alt="" width="1920" height="1080" srcset="https://mithilanchaltimes.com/wp-content/uploads/2025/03/Finance_Ministry_qIdRYXW8xJ.jpg 1920w, https://mithilanchaltimes.com/wp-content/uploads/2025/03/Finance_Ministry_qIdRYXW8xJ-300x169.jpg 300w, https://mithilanchaltimes.com/wp-content/uploads/2025/03/Finance_Ministry_qIdRYXW8xJ-1024x576.jpg 1024w, https://mithilanchaltimes.com/wp-content/uploads/2025/03/Finance_Ministry_qIdRYXW8xJ-768x432.jpg 768w, https://mithilanchaltimes.com/wp-content/uploads/2025/03/Finance_Ministry_qIdRYXW8xJ-1536x864.jpg 1536w, https://mithilanchaltimes.com/wp-content/uploads/2025/03/Finance_Ministry_qIdRYXW8xJ-150x84.jpg 150w, https://mithilanchaltimes.com/wp-content/uploads/2025/03/Finance_Ministry_qIdRYXW8xJ-696x392.jpg 696w, https://mithilanchaltimes.com/wp-content/uploads/2025/03/Finance_Ministry_qIdRYXW8xJ-1068x601.jpg 1068w, https://mithilanchaltimes.com/wp-content/uploads/2025/03/Finance_Ministry_qIdRYXW8xJ-747x420.jpg 747w, https://mithilanchaltimes.com/wp-content/uploads/2025/03/Finance_Ministry_qIdRYXW8xJ-600x338.jpg 600w" sizes="(max-width: 1920px) 100vw, 1920px" /></p>
</div>
</div>
</div>
</div>
</header>
</div>
</div>
<div id="content">
<div class="container">
<div class="row">
<aside class="left-side col-sm-8 col-md-9">
<div class="row">
<div class="detail-box col-md-12">
<div class="editor-box">
<div class="insert-ad" style="text-align: justify;">
<div class="items mobile-bigyaapan-only"><strong>१८ फागुन , काठमाडौं ।</strong> अमेरिकाले अमेरिका अन्तर्राष्ट्रिय विकास एजेन्सी (युएसएआइडी) अन्तर्गतका कार्यक्रमहरूमध्ये बजेटरी कार्यक्रमलाई स्थगित र गैर बजेटरी कार्यक्रमलाई क्रमशः रद्द गर्दै गएको छ।</div>
</div>
<p style="text-align: justify;">युएसएआइडी अन्तर्गत ९१ अर्ब रूपैयाँ लागत बराबरका कार्यक्रमहरू रहेका थिए।</p>
<p style="text-align: justify;">केही कार्यक्रम रद्द नै गरिएको छ भने केही कार्यक्रम ९० दिनको लागि स्थगित गरिएको छ।</p>
<p style="text-align: justify;">जैविक विविधता, प्रदेश एवं स्थानीय शासन सुदृढीकरण कार्यक्रम र जलवायु उत्थानशील नगरपालिका सेवा कार्यक्रम गरी तीन वटा कार्यक्रम डिजाइनको क्रममा रहेका थिए। अहिले यी कार्यक्रम पनि स्थगित भएका छन्।</p>
<p style="text-align: justify;">कार्यक्रम स्थगित तथा रद्द गरिएपछि अब के गर्ने? कसरी अघि बढाउने भन्ने निचोडमा नेपाल सरकार तथा अर्थमन्त्रालयका अधिकारीहरू पुग्न सकेका छैनन्।</p>
<p style="text-align: justify;">अन्य मुलुकहरू पनि सहायता घटाउने नीतितर्फ केन्द्रित भएपछि आगामी दिनमा सरकारले गर्ने खर्च जुटाउन थप चुनौती बढ्ने देखिएको छ। युरोपेली मुलुकहरू पनि सहायता घटाउने क्रममा छन्।</p>
<div class="insert-ad" style="text-align: justify;"></div>
<p style="text-align: justify;">इयु र युरोपेली मुलुकहरूले सहायता घटाउने जनाउ विगतका वर्षहरूदेखि दिँदै आएका अर्थका अधिकारीहरू बताउँछन्। हालसालै बेलायतले अन्तर्राष्ट्रिय विकास सहायता घटाउने घोषणा गरेको छ। यसको प्रभावस्वरूप नेपालमा पनि सहायता घट्ने अनुमान गरिएको छ।</p>
<p style="text-align: justify;">&#8216;अहिलेसम्म कुनै निर्णयका विषयमा हामीलाई औपचारिक जानकारी त आएको छैन। तर उसले विकास सहायता नै घटाउने भनेपछि हाम्रो पनि अवश्य घट्न सक्छ,&#8217; अर्थ मन्त्रालयका एक अधिकारीले भने, &#8216;यद्यपि बेलायतबाट आउने सहायतामा बजेटरी भन्दा गैरबजेटरी स्रोत धेरै रहने गरेको छ।&#8217;</p>
<div class="media ad-item mobile-bigyaapan-only" style="text-align: justify;"></div>
<p style="text-align: justify;">बजेटरी कार्यक्रम अन्तर्गत दातृ निकायले सरकारको सञ्चित कोषमा रकम उपलब्ध गराएर सरकारले खर्च गर्छ।</p>
<p style="text-align: justify;">गैर बजेटरी कार्यक्रममा भने दातृ संस्थाले आफ्नै कोषबाट प्रत्यक्ष खर्च गर्छन्। यद्यपि, कतिपय गैर बजेटरी कार्यक्रममा आउने रकम पनि सरकारले खर्च गर्नैपर्ने क्षेत्रमा दातृ निकायले आफैँले प्रत्यक्ष खर्च गरेका थिए।</p>
<p style="text-align: justify;">त्यस्तो खर्च कटौती हुँदा त्यसको लागि सरकारले थप रकमको व्यवस्थापन गर्नुपर्ने हुन्छ। बेलायतले अन्तर्राष्ट्रिय रक्षा सहायताको लागि गरिने खर्च तथा सहायता बढाउने र विकास सहायता घटाउने निर्णय गरेको छ। बेलायतका प्रधानमन्त्री कियर स्टार्मरले बेलायतको रक्षा खर्च २०२७ सम्ममा जिडिपीको २.५ प्रतिशत र भविष्यमा ३ प्रतिशत पुर्‍याउने घोषणा गरेका छन्।</p>
<p style="text-align: justify;">अहिले यस्तो खर्च २.३ प्रतिशत रहेको छ। रूसको आक्रामक गतिविधि विरूद्ध युक्रेनलाई साथ दिनको लागि रक्षा बजेट बढाउन लागिएको बुझिन्छ।</p>
<p style="text-align: justify;">बेलायतले युक्रेनसँग २ अर्ब २६ करोड बराबरको ऋण सम्झौता गरेको बिबिसीले जनाएको छ। रक्षा सहायता बढाउँदै गर्दा बेलायतले अन्तर्राष्ट्रिय सहायता भने घटाएर जिडिपीको ०.३ प्रतिशतमा झार्ने जनाएको छ। अहिले यस्तो सहायता ०.५ प्रतिशत छ।</p>
<p style="text-align: justify;">बेलायतको नयाँ नीतिअनुसार रक्षा सहायता वृद्धि र विकास सहायता कटौती गरिने हुने भएको छ। यसले बेलायतको सुरक्षा प्राथमिकतालाई बलियो पार्ने भए पनि विकासशील देशहरूमा पर्ने असरबारे चिन्ता बढेको छ।</p>
<p style="text-align: justify;">बेलायत नेपालका प्रमुख द्विपक्षीय विकास साझेदारमध्ये एक हो। सन् २०२१/२२ मा मात्रै ७८ लाख पाउन्ड स्टर्लिङ बराबरको सहायता रकम खर्च भएको छ।</p>
<p style="text-align: justify;">त्यस्तै २०१६ देखि २०२१ को बीचमा दुई करोड ७२ लाख पाउन्ड स्टर्लिङ बराबरको सहायता रकम खर्च भएको छ।</p>
<p style="text-align: justify;">आइतबारको विनिमयदर अनुसार एक पाउण्डको खरिददर १७५ रूपैयाँ रहेको छ।</p>
<p style="text-align: justify;">सहायता कटौती भयो भने नेपालको शिक्षा, स्वास्थ्य, जलवायु अनुकूलन र विपद् व्यवस्थापनका असर पुग्ने देखिन्छ।</p>
<p style="text-align: justify;">बेलायतले नेपालमा जलवायु परियोजना, गरिबी न्यूनीकरण, महिला सशक्तिकरण र स्वास्थ्य सेवामा केन्द्रित कार्यक्रम सञ्चालन गरेको छ।</p>
<p style="text-align: justify;">सरकार आगामी वर्षको बजेट निर्माणको तयारीमा छ। करिब १९ खर्ब सिलिङभित्र बसेर बजेट बनाउन लागेको सरकारको लागि आगामी वर्ष स्रोत व्यवस्थापनमा समस्या पर्ने देखिएको छ।</p>
<p style="text-align: justify;">चालु आर्थिक वर्षको १६ खर्ब ८० अर्ब रूपैयाँको बजेटमा दुई खर्ब ६९ अर्ब रूपैयाँ बराबरको वैदेशिक सहायताको अनुमान गरिएको थियो। तर, अर्थले अर्धवार्षिक समीक्षा गर्दै दुई खर्ब १६ अर्ब रूपैयाँ मात्रै सहायता प्राप्त हुने अनुमान गरेको छ।</p>
<p style="text-align: justify;">यसमध्ये ३६ अर्ब रूपैयाँ अनुदान र एक खर्ब ८० अर्ब रूपैयाँ ऋण हो।</p>
</div>
</div>
</div>
</aside>
</div>
</div>
</div>
]]></content:encoded>
					
					<wfw:commentRss>https://mithilanchaltimes.com/archives/6802/feed</wfw:commentRss>
			<slash:comments>0</slash:comments>
		
		
		<post-id xmlns="com-wordpress:feed-additions:1">6802</post-id>	</item>
		<item>
		<title>शेयर बजार  एकैदिन ७५ अंकले बढेर २९  सय अंक नजिक</title>
		<link>https://mithilanchaltimes.com/archives/6793</link>
					<comments>https://mithilanchaltimes.com/archives/6793#respond</comments>
		
		<dc:creator><![CDATA[मिथिलाञ्चल टाइम्स]]></dc:creator>
		<pubDate>Sun, 02 Mar 2025 11:38:43 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[आर्थिक]]></category>
		<category><![CDATA[शेयर मार्केट]]></category>
		<category><![CDATA[समाचार]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://mithilanchaltimes.com/?p=6793</guid>

					<description><![CDATA[१८ फागुन , काठमाडौं । गत सातादेखि नै निरन्तर उकालो लागेको शेयर बजार आइतबार एकैदिन ७५ अंकले बढेर २९  सय अंक नजिक पुगेको छ । यसदिन नेप्से परिसूचक ७५.२४ अंकले बढेर २ हजार ८९० को विन्दुमा कायम भएको छ । आइतबारको बजारमा १९६ कम्पनीको शेयर मूल्य बढेको छ भने ४४ कम्पनीको घटेको छ । दिनभरिमा [&#8230;]]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<p><img decoding="async" data-attachment-id="6794" data-permalink="https://mithilanchaltimes.com/archives/6793/share-market-0-91365600201519466502_rfjrk6mxpy" data-orig-file="https://mithilanchaltimes.com/wp-content/uploads/2025/03/share-market-0.91365600201519466502_RfJRK6mxPy.jpg" data-orig-size="1055,543" data-comments-opened="1" data-image-meta="{&quot;aperture&quot;:&quot;0&quot;,&quot;credit&quot;:&quot;&quot;,&quot;camera&quot;:&quot;&quot;,&quot;caption&quot;:&quot;&quot;,&quot;created_timestamp&quot;:&quot;0&quot;,&quot;copyright&quot;:&quot;&quot;,&quot;focal_length&quot;:&quot;0&quot;,&quot;iso&quot;:&quot;0&quot;,&quot;shutter_speed&quot;:&quot;0&quot;,&quot;title&quot;:&quot;&quot;,&quot;orientation&quot;:&quot;1&quot;}" data-image-title="share-market-0.91365600201519466502_RfJRK6mxPy" data-image-description="" data-image-caption="" data-medium-file="https://mithilanchaltimes.com/wp-content/uploads/2025/03/share-market-0.91365600201519466502_RfJRK6mxPy-300x154.jpg" data-large-file="https://mithilanchaltimes.com/wp-content/uploads/2025/03/share-market-0.91365600201519466502_RfJRK6mxPy-1024x527.jpg" class="alignnone size-full wp-image-6794" src="https://mithilanchaltimes.com/wp-content/uploads/2025/03/share-market-0.91365600201519466502_RfJRK6mxPy.jpg" alt="" width="1055" height="543" srcset="https://mithilanchaltimes.com/wp-content/uploads/2025/03/share-market-0.91365600201519466502_RfJRK6mxPy.jpg 1055w, https://mithilanchaltimes.com/wp-content/uploads/2025/03/share-market-0.91365600201519466502_RfJRK6mxPy-300x154.jpg 300w, https://mithilanchaltimes.com/wp-content/uploads/2025/03/share-market-0.91365600201519466502_RfJRK6mxPy-1024x527.jpg 1024w, https://mithilanchaltimes.com/wp-content/uploads/2025/03/share-market-0.91365600201519466502_RfJRK6mxPy-768x395.jpg 768w, https://mithilanchaltimes.com/wp-content/uploads/2025/03/share-market-0.91365600201519466502_RfJRK6mxPy-150x77.jpg 150w, https://mithilanchaltimes.com/wp-content/uploads/2025/03/share-market-0.91365600201519466502_RfJRK6mxPy-696x358.jpg 696w, https://mithilanchaltimes.com/wp-content/uploads/2025/03/share-market-0.91365600201519466502_RfJRK6mxPy-816x420.jpg 816w, https://mithilanchaltimes.com/wp-content/uploads/2025/03/share-market-0.91365600201519466502_RfJRK6mxPy-600x309.jpg 600w" sizes="(max-width: 1055px) 100vw, 1055px" /></p>
<p style="text-align: justify;"><strong>१८ फागुन , काठमाडौं ।</strong> गत सातादेखि नै निरन्तर उकालो लागेको शेयर बजार आइतबार एकैदिन ७५ अंकले बढेर २९  सय अंक नजिक पुगेको छ । यसदिन नेप्से परिसूचक ७५.२४ अंकले बढेर २ हजार ८९० को विन्दुमा कायम भएको छ ।</p>
<p style="text-align: justify;">आइतबारको बजारमा १९६ कम्पनीको शेयर मूल्य बढेको छ भने ४४ कम्पनीको घटेको छ । दिनभरिमा ३०२ कम्पनीको २ करोड ९१ लाख ६६ हजार कित्ता शेयर किनबेच हुँदा १४ अर्ब २५ करोड माथिको शेयर कारोबार भएको छ । अघिल्लो कारोबार दिन अर्थात गत बिहीबार ११ अर्ब ३९ करोडको शेयर खरिदबिक्री भएको थियो ।</p>
<p style="text-align: justify;">आजको बजारमा आधा दर्जन कम्पनीको सकारात्मक सर्किट लेबलमा कारोबार भएको छ । यस दिन हिमालयन डिष्टिलरी, गार्डियन माइक्रो लाइफ इन्स्योरेन्स, नेपाल लाइफ इन्स्योरेन्स, सिन्धु विकास बैंक र दोर्दी खोला जलविद्युत कम्पनीको शेयर सकारात्मक सर्किट लेभलमा कारोबार भएको छ । यस दिन समाज लघुवित्त वित्तीय संस्थाको शेयर भने नकारात्मक सर्किट लेभलमा कारोबार भएको छ । समाज लघुवित्तले ग्रामिण विकास लाघुवित्तसँग मर्जरमा जाने सम्झौता गरेको छ । ग्रामिण विकासको शेयर मूल्य भने साढे ६ प्रतिशतले बढेको छ ।</p>
<p style="text-align: justify;">१३ समूहको कारोबार भएको बजारमा म्युचुअल फन्डबाहेक बाँकी सबै समूहका सूचक बढेका छन् । उत्पादनमूलक समूहमा सबैभन्दा बढी वृद्धि भएको छ । यस दिन उत्पादन तथा प्रशोधन उपसमूहको परिसूचक सर्वाधिक ४.७९ प्रतिशत बढेको छ ।</p>
<p style="text-align: justify;">त्यस्तै, यस दिन वित्त, होटल तथा पर्यटन र जीवन बीमा उपसमूहको परिसूचक ४ प्रतिशतभन्दा बढी बढेको छ भने विकास बैंक, लगानी र निर्जीवन बीमा उपसमूहको परिसूचक ३ प्रतिशतभन्दा बढी बढेको छ। यस दिन म्युचुअल फण्ड उपसमूहको परिसूचक भने १.२७ प्रतिशत घटेको छ।</p>
<p style="text-align: justify;">आज सबैभन्दा धेरै नेपाल पुनर्बीमा कम्पनीको शेयर कारोबार भएको छ । आज यस कम्पनीको ९७ करोड ५३ लाख रुपैयाँको शेयर कारोबार भएको छ । हिमालयन रिइन्स्योरेन्सको ८५ करोड ९३लाख रुपैयाँको शेयर कारोबार भएको छ । सिन्धु विकास बैंकको ४० करोड ४ लाख रुपैयाँको शेयर कारोबार भएको छ ।</p>
]]></content:encoded>
					
					<wfw:commentRss>https://mithilanchaltimes.com/archives/6793/feed</wfw:commentRss>
			<slash:comments>0</slash:comments>
		
		
		<post-id xmlns="com-wordpress:feed-additions:1">6793</post-id>	</item>
		<item>
		<title>दोस्रो त्रैमासमा ३१ अर्ब आन्तरिक ऋण उठाउँदै सरकार</title>
		<link>https://mithilanchaltimes.com/archives/5990</link>
					<comments>https://mithilanchaltimes.com/archives/5990#respond</comments>
		
		<dc:creator><![CDATA[मिथिलाञ्चल टाइम्स]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 21 Nov 2023 10:41:18 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[बैँक / वित्त]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://mithilanchaltimes.com/?p=5990</guid>

					<description><![CDATA[५ मंसिर काठमाडौं । चालु आर्थिक वर्ष (आव)को पहिलो त्रैमासमा करिब १ खर्ब आन्तरिक ऋण परिचालन गरेको सरकारले दोस्रो त्रैमासमा भने ३१ अर्ब मात्रै आन्तरिक ऋण परिचालन गर्ने भएको छ । नेपाल राष्ट्र बैंक मौद्रिक व्यवस्थापन विभागले सार्वजनिक गरेको आन्तरिक ऋण बोलकबोल तालिका अनुसार दोस्रो त्रैमासमा ट्रेजरी बिल मार्फत १० अर्ब र विकास ऋणपत्र मार्फत [&#8230;]]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<div class="okam-ad-position-wrap single-headerabsolute okam-device-mobile" data-alias="single-headerabsolute" data-device-type="mobile">
<div id="okam-ad-847" class="okam-each-ad" data-verification="2d14aa1d56d8b9ba66079ec3e414f54c"></div>
</div>
<p><main id="primary" class="site-main ok-single-page "></p>
<div class="ok-container">
<article id="post-1394927" class="post-single-page flx flx-wrap post-1394927 post type-post status-publish format-standard has-post-thumbnail hentry category-home-main-news category-business-main category-bank-main category-business-home-hightlights tag-15123">
<div class="ok-single-middle">
<div class="ok-container ok-post-header-container">
<header class="ok-entry-header">
<div class="ok-post-title-right">
<h2 class="sgsubtitle" style="text-align: justify;"></h2>
<div class="left-fixed-items on-mobile" style="text-align: justify;">
<div class="ok-post-title-left">
<div class="ok-comment-number"></div>
</div>
</div>
</div>
</header>
</div>
<div class="ok-section ok-page-details flx flx-wrp">
<div class="entry-content">
<div class="ok-post-detail-featured-img" style="text-align: justify;">
<div class="post-thumbnail"></div>
<div class="okam-ad-position-wrap single-after-main-photo okam-device-mobile" data-alias="single-after-main-photo" data-device-type="mobile">
<div id="okam-ad-1347" class="okam-each-ad" data-verification="a698824734adaf8873f691e6f601f85a"></div>
</div>
</div>
<div class="ok18-single-post-content-wrap">
<p style="text-align: justify;">५ मंसिर काठमाडौं । चालु आर्थिक वर्ष (आव)को पहिलो त्रैमासमा करिब १ खर्ब आन्तरिक ऋण परिचालन गरेको सरकारले दोस्रो त्रैमासमा भने ३१ अर्ब मात्रै आन्तरिक ऋण परिचालन गर्ने भएको छ ।</p>
<p style="text-align: justify;">नेपाल राष्ट्र बैंक मौद्रिक व्यवस्थापन विभागले सार्वजनिक गरेको आन्तरिक ऋण बोलकबोल तालिका अनुसार दोस्रो त्रैमासमा ट्रेजरी बिल मार्फत १० अर्ब र विकास ऋणपत्र मार्फत २१ अर्ब आन्तरिक ऋण परिचालन हुनेछ ।</p>
<div class="single-inbetween-stories" style="text-align: justify;">
<div id="okam-ad-1072" class="okam-each-ad" data-verification="ce13387b6a77c99b58d375620b50ce6c"></div>
</div>
<p style="text-align: justify;">चालु आर्थिक वर्षमा सरकारले २ खर्ब ४० अर्ब आन्तरिक ऋण परिचालन गर्ने लक्ष्य लिएको छ । प्रथम त्रैमासमा ९७ अर्ब ३१ करोड आन्तरिक ऋण बोलकबोल भइसकेको केन्द्रीय बैंकले जनाएको छ । खुला बजार सञ्चालन समितिको परिमार्जित बोलकबोल तालिका अनुसार तेस्रो त्रैमासमा ४७ अर्ब ६९ करोड र अन्तिम त्रैमासमा ६४ अर्ब आन्तरिक ऋण बोलकबोल गर्ने भएका छ ।</p>
<div class="single-inbetween-stories" style="text-align: justify;">
<div id="okam-ad-1071" class="okam-each-ad" data-verification="7912712a65e844e137f52b6149a78e67"></div>
</div>
<p style="text-align: justify;">दोस्रो त्रैमासमा विकास ऋणपत्र मार्फत २१ अर्ब आन्तरिक ऋण परिचालन हुने भएको हो । जसमध्ये १९ मंसिरमा ६ वर्ष अवधिको ७ अर्बको विकास ऋणपत्र बोलकबोल हुने भएको छ । ५ पुसमा ५ वर्ष अवधिको ७ अर्बकै र २२ पुसमा ८ वर्ष अवधिको ७ अर्बकै विकास ऋणपत्र बोलकबोल हुनेछ ।</p>
<div class="single-inbetween-stories" style="text-align: justify;">
<div id="okam-ad-1357" class="okam-each-ad" data-verification="8874dd330304ca155efc7e321e825388"></div>
</div>
<p style="text-align: justify;">यस्तै १० अर्बको ट्रेजरी बिल मध्ये ४ मंसिरमा ३ अर्बको ९१ दिन अवधिको ट्रेजरी बिल बोलकबोल भइसकेको छ । २५ मंसिरमा १८२ दिन अवधिको ४ अर्बको र २३ पुसमा पनि १८२ दिन अवधिको ३ अर्बको ट्रेजरी बिल बोलकबोल हुने भएको हो ।</p>
</div>
</div>
</div>
</div>
</article>
</div>
<p></main></p>
]]></content:encoded>
					
					<wfw:commentRss>https://mithilanchaltimes.com/archives/5990/feed</wfw:commentRss>
			<slash:comments>0</slash:comments>
		
		
		<post-id xmlns="com-wordpress:feed-additions:1">5990</post-id>	</item>
		<item>
		<title>निष्क्रिय कर्जा वृद्धिबाट विकास बैंकको नाफा प्रभावित:  तीनओटा विकास बैंक नोक्सानीमा</title>
		<link>https://mithilanchaltimes.com/archives/5986</link>
					<comments>https://mithilanchaltimes.com/archives/5986#respond</comments>
		
		<dc:creator><![CDATA[मिथिलाञ्चल टाइम्स]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 21 Nov 2023 03:59:47 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[आर्थिक]]></category>
		<category><![CDATA[ताजा समाचार]]></category>
		<category><![CDATA[बिशेष खबर]]></category>
		<category><![CDATA[बैँक / वित्त]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://mithilanchaltimes.com/?p=5986</guid>

					<description><![CDATA[मंसिर ५ , काठमाडौं। चालू आर्थिक वर्ष (आव) को पहिलो ३ महीनामा सञ्चालनमा रहेका विकास बैंकहरूको नाफा अघिल्लो वर्षको सोही अवधिको तुलनामा घटेको छ । धितोपत्रको दोस्रो बजार नेपाल स्टक एक्सचेन्जमा १६ विकास बैंक सूचीकृत छन् । तीमध्ये चारओटाको नाफा अघिल्लो वर्षको पहिलो त्रैमासको तुलनामा यसपालि बढेको छ । बैंकहरूले प्रकाशित गरेको अपरिष्कृत वित्तीय विवरणअनुसार [&#8230;]]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<p><img decoding="async" data-attachment-id="5755" data-permalink="https://mithilanchaltimes.com/archives/5754/financial-institutions-in-nepal-2" data-orig-file="https://mithilanchaltimes.com/wp-content/uploads/2023/11/Financial-Institutions-in-Nepal-2.jpg" data-orig-size="640,360" data-comments-opened="1" data-image-meta="{&quot;aperture&quot;:&quot;0&quot;,&quot;credit&quot;:&quot;&quot;,&quot;camera&quot;:&quot;&quot;,&quot;caption&quot;:&quot;&quot;,&quot;created_timestamp&quot;:&quot;0&quot;,&quot;copyright&quot;:&quot;&quot;,&quot;focal_length&quot;:&quot;0&quot;,&quot;iso&quot;:&quot;0&quot;,&quot;shutter_speed&quot;:&quot;0&quot;,&quot;title&quot;:&quot;&quot;,&quot;orientation&quot;:&quot;0&quot;}" data-image-title="Financial-Institutions-in-Nepal-2" data-image-description="" data-image-caption="" data-medium-file="https://mithilanchaltimes.com/wp-content/uploads/2023/11/Financial-Institutions-in-Nepal-2-300x169.jpg" data-large-file="https://mithilanchaltimes.com/wp-content/uploads/2023/11/Financial-Institutions-in-Nepal-2.jpg" class="alignnone size-full wp-image-5755" src="https://mithilanchaltimes.com/wp-content/uploads/2023/11/Financial-Institutions-in-Nepal-2.jpg" alt="" width="640" height="360" srcset="https://mithilanchaltimes.com/wp-content/uploads/2023/11/Financial-Institutions-in-Nepal-2.jpg 640w, https://mithilanchaltimes.com/wp-content/uploads/2023/11/Financial-Institutions-in-Nepal-2-300x169.jpg 300w, https://mithilanchaltimes.com/wp-content/uploads/2023/11/Financial-Institutions-in-Nepal-2-600x338.jpg 600w" sizes="(max-width: 640px) 100vw, 640px" /></p>
<p style="text-align: justify;"><strong>मंसिर ५ , काठमाडौं।</strong> चालू आर्थिक वर्ष (आव) को पहिलो ३ महीनामा सञ्चालनमा रहेका विकास बैंकहरूको नाफा अघिल्लो वर्षको सोही अवधिको तुलनामा घटेको छ । धितोपत्रको दोस्रो बजार नेपाल स्टक एक्सचेन्जमा १६ विकास बैंक सूचीकृत छन् । तीमध्ये चारओटाको नाफा अघिल्लो वर्षको पहिलो त्रैमासको तुलनामा यसपालि बढेको छ ।</p>
<p style="text-align: justify;">बैंकहरूले प्रकाशित गरेको अपरिष्कृत वित्तीय विवरणअनुसार पोहोरको तुलनामा यसपालिको पहिलो त्रैमासमा नाफा बढाउनेमा कामना सेवा विकास बैंक, लुम्बिनी विकास बैंक, गरिमा विकास बैंक र कर्णाली डेभलपमेन्ट बैंक छन् । यी चारमध्ये सबैभन्दा बढी कामना सेवा विकास बैंकको नाफा गत आवको तुलनामा झन्डै १८८ प्रतिशत बढेको छ ।</p>
<p style="text-align: justify;">कामना सेवाले गत आवको पहिलो त्रैमासमा ४ करोड १५ लाख रुपैयाँ नाफा कमाएकोमा चालू वर्ष बढेर ११ करोड ९५ लाख रुपैयाँ पुगेको छ । चालू आवमा यो बैंकको इम्पेयरमेन्ट चार्ज उल्लेख्य मात्रामा घटेकाले नाफा बढ्न टेवा पुगेको हो । गत आवको पहिलो त्रैमासमा यसको इम्पेयरमेन्ट चार्ज २५ करोड ६५ लाख रुपैयाँ रहेकोमा चालू आवको सोही अवधिमा घटेर ९ करोड ५२ लाख कायम भएको छ ।</p>
<p style="text-align: justify;">त्यस्तै कर्णाली डेभलपमेन्ट बैंकको पहिलो त्रैमासको नाफा गत आवको तुलनामा यो वर्ष १४८ प्रतिशत, लुम्बिनी विकास बैंकको करीब १४४ प्रतिशत र गरिमा विकास बैंकको ४ प्रतिशत वृद्धि भएको छ ।</p>
<p style="text-align: justify;"><strong>तीन बैंक नोक्सानीमा </strong></p>
<p style="text-align: justify;">एक्सेल डेभलपमेन्ट बैंक, सप्तकोशी डेभलपमेन्ट बैंक र नारायणी डेभलपमेन्ट बैंकले चालू आवको पहिलो त्रैमासमा नोक्सानी बेहोरेका छन् । एक्सेल डेभलपमेन्ट बैंकले गत आवमा २ करोड १८ लाख रुपैयाँ नाफा कमाएकोमा चालू आवमा भने १३ करोड ९० लाख नोक्सानी बेहोरेको छ । चालू आवमा यो बैंकको निष्क्रिय कर्जा बढेपछि नोक्सानीमा गएको हो ।</p>
<p style="text-align: justify;">गत आवमा बैंकको निष्क्रिय कर्जा ४ दशमलव ४८ प्रतिशत रहेकोमा चालू आवको पहिलो त्रैमासमा बढेर ७ दशमलव ५७ प्रतिशत पुगेको छ । सोही कारण बैंकले इम्पेयरमेन्ट चार्ज शीर्षकमा १९ करोड ८७ लाख रुपैयाँ प्रोभिजन गरेको छ । गत आवमा यो बैंकले इम्पेयरमेन्ट शीर्षकमा ३ करोड ३७ लाख रुपैयाँ प्रोभिजन थियो । त्यस्तै सप्तकोशी डेभलपमेन्ट बैंकले ११ करोड ९२ लाख र नारायणी डेभलपमेन्ट बैंक १ करोड २१ लाख रुपैयाँ नोक्सानी बेहोरेको छ ।</p>
<p style="text-align: justify;">गत आवको पहिलो त्रैमासको तुलनामा यो वर्ष कर्पोरेट डेभलपमेन्ट बैंकको ५४ प्रतिशत, ज्योति विकास बैंकको ४९ प्रतिशत, मितेरी डेभलपमेन्ट बैंकको ३२ प्रतिशत, मुक्तिनाथ विकास बैंकको २६ प्रतिशत, महालक्ष्मी विकास बैंकको २० प्रतिशत, सांग्रिला डेभलपमेन्ट बैंकको १६ प्रतिशत, सिन्धु विकास बैंकको ११ प्रतिशत र शाइन रेसुङ्गा डेभलपमेन्ट बैैंकको ८ प्रतिशतले नाफा घटेको छ । सबैभन्दा बढी कर्पोरेट डेभलपमेन्ट बैंकको नाफा घटेको छ । यसको नाफा पोहोरको तुलनामा ५४ प्रतिशत घटेको तथ्यांक छ । कम्पनीले गत आवको पहिलो त्रैमासमा ८५ लाख ७३ हजार रुपैयाँ नाफा कमाएकोमा चालू आवको सोही अवधिमा ३९ लाख ३० हजार रुपैयाँ मात्र कमाएको छ । यो बैंकले पनि इम्पेयरमेन्ट चार्ज शीर्षकमा धेरै रकम छुट्ट्याएकाले नाफा प्रभावित भएको हो ।</p>
<p style="text-align: justify;"><img decoding="async" src="https://abhiyandaily.com/public/abhiyan/ckimages/2023-11-21%2006.34.06_1700527920.jpg" alt="" /></p>
<p style="text-align: justify;">चालू आवमा बैंकले यो शीर्षकमा १ करोड ६७ लाख रुपैयाँ छुट्ट्याएको छ । ग्रीन डेभलपमेन्ट बैंक लिमिटेड गत आवको पहिलो त्रैमासमा १ करोड ७८ लाख रुपैयाँ नोक्सानीमा रहेकोमा यो वर्ष सुधारिएर ७६ लाख १९ हजार रुपैयाँ नाफा कमाएको छ । चालू आवमा यो बैंकको इम्पेयरमेन्ट चार्ज घटेकाले नाफामा गएको हो । गतवर्ष बैंकको इम्पेरयमेन्ट चार्ज ३ करोड ८३ लाख रुपैयाँ रहेकोमा यो वर्ष घटेर १ करोड ५१ लाख रुपैयाँमा झरेको छ ।</p>
<p style="text-align: justify;">विकास बैंकमध्ये सबैभन्दा बढी नाफा मुक्तिनाथ विकास बैंकले २२ करोड ८८ लाख रुपैयाँ कमाएको छ । दोस्रोमा रहेको गरिमा विकास बैंकले २० करोड १५ लाख नाफा गरेको छ । कम नाफा सिन्धु विकास बैंकको १९ लाख २९ हजार रुपैयाँ रहेको छ । पछिल्लो समय अर्थतन्त्रमा देखिएको मन्दीका कारण बैंकका ऋणीले समयमै साँवाब्याज भुक्तानी गर्न सकेका छैनन् । यसले गर्दा बैंकहरूको निष्क्रिय कर्जा बढेसँगै सोको लागि गर्नुपर्ने प्रोभिजनसमेत बढेको देखिएको छ । सोही कारण नाफा प्रभावित भएको हो ।</p>
<p style="text-align: justify;">
]]></content:encoded>
					
					<wfw:commentRss>https://mithilanchaltimes.com/archives/5986/feed</wfw:commentRss>
			<slash:comments>0</slash:comments>
		
		
		<post-id xmlns="com-wordpress:feed-additions:1">5986</post-id>	</item>
		<item>
		<title>एक महिनामा २४ हजार पर्यटक अन्नपूर्ण क्षेत्र भित्रिए</title>
		<link>https://mithilanchaltimes.com/archives/5832</link>
					<comments>https://mithilanchaltimes.com/archives/5832#respond</comments>
		
		<dc:creator><![CDATA[मिथिलाञ्चल टाइम्स]]></dc:creator>
		<pubDate>Sat, 18 Nov 2023 06:08:19 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[पर्यटन]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://mithilanchaltimes.com/?p=5832</guid>

					<description><![CDATA[ २ मंसिर, गण्डकी । कात्तिक महिनामा २४ हजार ४०९ पर्यटकले अन्नपूर्ण संरक्षण क्षेत्रको भ्रमण गरेका छन् । यसरी घुम्न आउनेमा दक्षिण एसियाली मुलुकका ७ हजार ४७९ र अन्य १६ हजार ९३० पर्यटक रहेका छन् । अन्नपूर्ण संरक्षण क्षेत्र ‘एक्याप’का प्रमुख डा रविन कडरियाका अनुसार २०८० साल शुरू भएयता वैशाख र असोज महिनापछि कात्तिकमा सबैभन्दा बढी पर्यटकले [&#8230;]]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<p><img loading="lazy" decoding="async" data-attachment-id="5833" data-permalink="https://mithilanchaltimes.com/archives/5832/annpurna-base-camp" data-orig-file="https://mithilanchaltimes.com/wp-content/uploads/2023/11/annpurna-base-camp.jpg" data-orig-size="1142,887" data-comments-opened="1" data-image-meta="{&quot;aperture&quot;:&quot;0&quot;,&quot;credit&quot;:&quot;&quot;,&quot;camera&quot;:&quot;&quot;,&quot;caption&quot;:&quot;&quot;,&quot;created_timestamp&quot;:&quot;0&quot;,&quot;copyright&quot;:&quot;&quot;,&quot;focal_length&quot;:&quot;0&quot;,&quot;iso&quot;:&quot;0&quot;,&quot;shutter_speed&quot;:&quot;0&quot;,&quot;title&quot;:&quot;&quot;,&quot;orientation&quot;:&quot;0&quot;}" data-image-title="annpurna base camp" data-image-description="" data-image-caption="" data-medium-file="https://mithilanchaltimes.com/wp-content/uploads/2023/11/annpurna-base-camp-300x233.jpg" data-large-file="https://mithilanchaltimes.com/wp-content/uploads/2023/11/annpurna-base-camp-1024x795.jpg" class="alignnone size-full wp-image-5833" src="https://mithilanchaltimes.com/wp-content/uploads/2023/11/annpurna-base-camp.jpg" alt="" width="1142" height="887" srcset="https://mithilanchaltimes.com/wp-content/uploads/2023/11/annpurna-base-camp.jpg 1142w, https://mithilanchaltimes.com/wp-content/uploads/2023/11/annpurna-base-camp-300x233.jpg 300w, https://mithilanchaltimes.com/wp-content/uploads/2023/11/annpurna-base-camp-1024x795.jpg 1024w, https://mithilanchaltimes.com/wp-content/uploads/2023/11/annpurna-base-camp-768x597.jpg 768w, https://mithilanchaltimes.com/wp-content/uploads/2023/11/annpurna-base-camp-696x541.jpg 696w, https://mithilanchaltimes.com/wp-content/uploads/2023/11/annpurna-base-camp-1068x830.jpg 1068w, https://mithilanchaltimes.com/wp-content/uploads/2023/11/annpurna-base-camp-541x420.jpg 541w, https://mithilanchaltimes.com/wp-content/uploads/2023/11/annpurna-base-camp-600x466.jpg 600w" sizes="auto, (max-width: 1142px) 100vw, 1142px" /></p>
<p style="text-align: justify;"><strong> २ मंसिर, गण्डकी</strong> । कात्तिक महिनामा २४ हजार ४०९ पर्यटकले अन्नपूर्ण संरक्षण क्षेत्रको भ्रमण गरेका छन् । यसरी घुम्न आउनेमा दक्षिण एसियाली मुलुकका ७ हजार ४७९ र अन्य १६ हजार ९३० पर्यटक रहेका छन् ।</p>
<p style="text-align: justify;">अन्नपूर्ण संरक्षण क्षेत्र ‘एक्याप’का प्रमुख डा रविन कडरियाका अनुसार २०८० साल शुरू भएयता वैशाख र असोज महिनापछि कात्तिकमा सबैभन्दा बढी पर्यटकले ‘एक्याप’ घुमेका छन् । वैशाखमा ३१ हजार ९५१ र असोजमा २८ हजार ७०५ पर्यटक त्यस क्षेत्रमा पुगेका थिए । सबैभन्दा कम साउनमा ५ हजार ४०१ पर्यटकले अन्नपूर्ण क्षेत्र घुमेको ‘एक्याप’ प्रमुख डा कडरियाले बताए ।</p>
<p style="text-align: justify;">गत वैशाखदेखि कात्तिकसम्ममा १ लाख २५ हजार ५३४ पर्यटकले ‘एक्याप’को भ्रमण गरेका छन् । गत वर्ष सोही अवधिमा ९५ हजार ९११ विदेशी पर्यटक अन्नपूर्ण संरक्षण क्षेत्रमा पुगेका थिए । अन्नपूर्ण चक्रीय पदमार्ग आसपासका गन्तव्यस्थलमा पुग्ने विदेशी पर्यटकको सङ्ख्या गत वर्षभन्दा अहिले बढेको उनले बताए ।</p>
<p style="text-align: justify;">&#8216;कोभिड–१९ महामारीताका सुस्ताएको अन्नपूर्ण क्षेत्रको पर्यटनले विस्तारै पुरानै लय पछ्याउँदै छ,&#8217; प्रमुख डा कडरियाले भने, &#8216;दोस्रो पर्यटकीय याम शुरू हुँदासम्ममा यो वर्षको पर्यटक आगमन अझ बढ्ने देखिन्छ ।&#8217; ‘एक्याप’ले अन्नपूर्ण चक्रीय पदमार्गमा घुमफिर गर्ने विदेशी पर्यटकको मात्र तथ्याङ्क राख्ने गरेको छ । सडक मार्ग भएर बर्सेनि उल्लेख्य सङ्ख्यामा आन्तरिक पर्यटक ‘एक्याप’ भित्रने गरेको उनले बताए ।</p>
<p style="text-align: justify;">&#8216;आन्तरिक पर्यटकको सङ्ख्या त यकिन नै गर्न सकिँदैन, सडक मार्ग भएर मुस्ताङ र मनाङ छिर्ने पर्यटकको सङ्ख्या उल्लेख्य छ,&#8217; उनले भने, &#8216;नेपालीहरु घुम्न निस्कने मुख्य याम पनि यही हो, विशेष गरी युवामा घुम्ने क्रेज बढ्दो छ ।&#8217;</p>
<p style="text-align: justify;">अहिलेको मुख्य पर्यटकीय याममा अन्नपूर्ण आधार शिविर, मर्दी हिमाल, घान्द्रुक, मनाङको तिलिचो ताल, थोरङ्ला भञ्ज्याङ, उपल्लो मुस्ताङ, म्याग्दीको घोडेपानीलगायत अन्नपूर्ण फेरोमा पर्ने गन्तव्यस्थलमा आन्तरिक तथा बाह्य पर्यटकको बाक्लो चहलपहल देखिएको प्रमुख डा कडरियाले बताए । उनका अनुसार दसैँ र तिहारको बीचमा पदयात्रामा जाने बढी हुन्छन् । ७हजार ६०० वर्ग किलोमिटरमा फैलिएको अन्नपूर्ण संरक्षण क्षेत्र पदयात्राका लागि आकर्षक गन्तव्य मानिन्छ । तीन वर्षअघि चर्चित अन्तर्राष्ट्रिय ट्राभल साइट लोन्ली प्लानेटले अन्नपूर्ण चक्रीय पदमार्गलाई विश्वका घुम्नै पर्ने दस गन्तव्य सूचीमा राखेको थियो ।</p>
<p style="text-align: justify;">हालै नेपाल भ्रमणका क्रममा संयुक्त राष्ट्रसङ्घका महासचिव एन्टोनियो गुटेरेस अन्नपूर्ण आधार शिविर पुग्नुले पनि यस क्षेत्रको महत्व थप चुलिएको छ । त्यस बखत उनले हिमालमा सूर्योदयको किरण देखेर आफू छक्क परेको र नेपालको प्राकृतिक बनोट अद्भूत रहेको बताउनुभएको थियो । अमेरिकी समाचार संस्था ‘सिएनएन’ले सन् २०२३ मा विश्वका घुम्नैपर्ने २३ गन्तव्यको सूचीमा परेको मुस्ताङ उपत्यका पनि अन्नपूर्ण संरक्षण क्षेत्रमै पर्छ । पर्यटक पथप्रदर्शक दिवस गुरुङले अन्नपूर्ण क्षेत्र प्राकृतिक सुन्दरता, जैविक विविधता, हिमाली जनजीवन, संस्कृति आदि कारणले पर्यटकको रोजाइमा पर्ने गरेको बताए ।</p>
<p style="text-align: justify;">&#8216;कास्की, लमजुङ, मनाङ, म्याग्दीलगायत जनसुकै मार्गबाट अन्नपूर्ण क्षेत्रको छोटो, मध्यम र लामो दूरीको पदयात्रा तय गर्न सकिन्छ,&#8217; प्रमुख डा कडरियाले भने, &#8216;आकर्षक गन्तव्यस्थल, पर्यटनमैत्री पूर्वाधार, स्थानीयवासीको आतिथ्यता र सेवासुविधाका हिसाबले अन्नपूर्ण चक्रीय पदमार्ग घुमफिरका लागि उत्कृष्ट छ ।&#8217;</p>
<p style="text-align: justify;">मुख्य पर्यटकीय याम (असोज–कात्तिक) र (चैत–वैशाख) मा अन्नपूर्ण क्षेत्रमा पर्यटकको घुइँचो लाग्ने गरेको गुरुङले बताए । गुरुङले विदेशी पर्यटकसहित यो याममा मर्दी आधार शिविर र घोडेपानी हुँदै मुक्तिनाथसम्मको पदयात्रा गर्नुभएको थियो । &#8216;रोमाञ्चक र आनन्ददायक पदयात्राका लागि अन्नपूर्ण संरक्षण क्षेत्र उत्कृष्ट छ,&#8217; उनले भने ।</p>
]]></content:encoded>
					
					<wfw:commentRss>https://mithilanchaltimes.com/archives/5832/feed</wfw:commentRss>
			<slash:comments>0</slash:comments>
		
		
		<post-id xmlns="com-wordpress:feed-additions:1">5832</post-id>	</item>
		<item>
		<title>घट्यो घरजग्गा कारोबार</title>
		<link>https://mithilanchaltimes.com/archives/5823</link>
					<comments>https://mithilanchaltimes.com/archives/5823#respond</comments>
		
		<dc:creator><![CDATA[मिथिलाञ्चल टाइम्स]]></dc:creator>
		<pubDate>Sat, 18 Nov 2023 04:55:06 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[विजनेश]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://mithilanchaltimes.com/?p=5823</guid>

					<description><![CDATA[दशैं-तिहार जस्ता ठूला चाडपर्वका कारण कात्तिकमा घरजग्गाको कारोबार घटेको छ । दशैं-तिहार जस्ता चाडपर्व एकै महिनामा पर्न जाँदा सार्वजनिक बिदा धेरै हुँदा र नागरिकहरु पनि ‘फेस्टिभ मुड’ मा रहँदा घरजग्गाको कारोबारमा कमी आएको हो । गत आर्थिक वर्षमा असोजमा चाडपर्व परेकोले कारोबार घटेकोमा चालु आर्थिक वर्षमा भने कात्तिकमा कारोबार घटेको भूमि व्यवस्थापन तथा अभिलेख विभागको [&#8230;]]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<p style="text-align: justify;"><img loading="lazy" decoding="async" data-attachment-id="5824" data-permalink="https://mithilanchaltimes.com/archives/5823/gharjagga" data-orig-file="https://mithilanchaltimes.com/wp-content/uploads/2023/11/gharjagga.jpg" data-orig-size="1280,719" data-comments-opened="1" data-image-meta="{&quot;aperture&quot;:&quot;0&quot;,&quot;credit&quot;:&quot;&quot;,&quot;camera&quot;:&quot;&quot;,&quot;caption&quot;:&quot;&quot;,&quot;created_timestamp&quot;:&quot;0&quot;,&quot;copyright&quot;:&quot;&quot;,&quot;focal_length&quot;:&quot;0&quot;,&quot;iso&quot;:&quot;0&quot;,&quot;shutter_speed&quot;:&quot;0&quot;,&quot;title&quot;:&quot;&quot;,&quot;orientation&quot;:&quot;0&quot;}" data-image-title="gharjagga" data-image-description="" data-image-caption="" data-medium-file="https://mithilanchaltimes.com/wp-content/uploads/2023/11/gharjagga-300x169.jpg" data-large-file="https://mithilanchaltimes.com/wp-content/uploads/2023/11/gharjagga-1024x575.jpg" class="alignnone size-full wp-image-5824" src="https://mithilanchaltimes.com/wp-content/uploads/2023/11/gharjagga.jpg" alt="" width="1280" height="719" srcset="https://mithilanchaltimes.com/wp-content/uploads/2023/11/gharjagga.jpg 1280w, https://mithilanchaltimes.com/wp-content/uploads/2023/11/gharjagga-300x169.jpg 300w, https://mithilanchaltimes.com/wp-content/uploads/2023/11/gharjagga-1024x575.jpg 1024w, https://mithilanchaltimes.com/wp-content/uploads/2023/11/gharjagga-768x431.jpg 768w, https://mithilanchaltimes.com/wp-content/uploads/2023/11/gharjagga-696x391.jpg 696w, https://mithilanchaltimes.com/wp-content/uploads/2023/11/gharjagga-1068x600.jpg 1068w, https://mithilanchaltimes.com/wp-content/uploads/2023/11/gharjagga-748x420.jpg 748w, https://mithilanchaltimes.com/wp-content/uploads/2023/11/gharjagga-600x337.jpg 600w" sizes="auto, (max-width: 1280px) 100vw, 1280px" /></p>
<p style="text-align: justify;">दशैं-तिहार जस्ता ठूला चाडपर्वका कारण कात्तिकमा घरजग्गाको कारोबार घटेको छ । दशैं-तिहार जस्ता चाडपर्व एकै महिनामा पर्न जाँदा सार्वजनिक बिदा धेरै हुँदा र नागरिकहरु पनि ‘फेस्टिभ मुड’ मा रहँदा घरजग्गाको कारोबारमा कमी आएको हो ।</p>
<p style="text-align: justify;">गत आर्थिक वर्षमा असोजमा चाडपर्व परेकोले कारोबार घटेकोमा चालु आर्थिक वर्षमा भने कात्तिकमा कारोबार घटेको भूमि व्यवस्थापन तथा अभिलेख विभागको तथ्यांकले देखाउँछ ।</p>
<div class="okam-ad-position-wrap single-inbetween-stories okam-device-desktop" style="text-align: justify;" data-alias="single-inbetween-stories" data-device-type="desktop">
<div id="okam-ad-82" class="okam-each-ad" data-verification="75745be58dda84fba811fcfd336a2bd5">कात्तिकमा जग्गाको कारोबार घटेसँगै राजस्व पनि घटेको हो । असोजमा २६ हजार ४६ वटा लिखत पारित भएको भूमि व्यवस्थापन तथा अभिलेख विभागले जनाएको छ ।</div>
</div>
<p style="text-align: justify;">गत आर्थिक वर्षको कात्तिक महिनामा २७ हजार ९३९ लिखत पारित भएकोमा यो वर्षको कात्तिकमा २६ हजार ४६ लिखत पारित भएको छ । दशैं र तिहार पर्वको दुवै बिदा कात्तिकमा नै परेकोले पनि यो वर्ष कात्तिकमा घरजग्गाको कारोबार घटेको हो ।</p>
<div class="okam-ad-position-wrap single-inbetween-stories-2 okam-device-desktop single-inbetween-stories" style="text-align: justify;" data-alias="single-inbetween-stories-2" data-device-type="desktop">
<div id="okam-ad-1349" class="okam-each-ad" data-verification="98942f9a5fde31fcfe177e94d95bb3a9"></div>
<div id="okam-ad-1335" class="okam-each-ad" data-verification="c96bb2b313f6ac291b49ae1182f4b7e4">साउनमा ३९ हजार २६३ लिखत पारित हुँदा भदौमा ३५ हजार ६८६ लिखत पारित भएको थियो । यस्तै असोजमा ३९ हजार ८८१ लिखत पारित भएको भूमि व्यवस्थापन तथा अभिलेख विभागले जनाएको छ । कात्तिकमा भने घटेको हो ।</div>
</div>
<p style="text-align: justify;">गत आर्थिक वर्षको पहिलो चार महिनामा १ लाख २२ हजार २८२ लिखत पारित भएकोमा चालु आर्थिक वर्षको सोही अवधिमा १ लाख ४० हजार ८७६ वटा लिखत पारित भएको थियो ।</p>
<p style="text-align: justify;">घरजग्गाको कारोबार घटेसँगै राजस्व संकलनमा समेत कमी आएको आएको छ । कात्तिक घरजग्गा कारोबारको सेवा कर, रजिस्टेसन दस्तुर र पूँजीगत समेत २ अर्ब १६ करोड ३१ लाख ६१ हजार राजस्व संकलन भएको छ ।</p>
<p style="text-align: justify;">जसमध्ये सेवा कर २० करोड १५ लाख ३५ हजार रजिस्टेसन दस्तुर १ अर्ब ३७ करोड ८ लाख ४४ हजार, पूँजीगत लाभकर ७७ करोड ९ लाख १६ हजार लाभकर संकलन भएको विभागको तथ्यांक छ । कात्तिकमा मात्रै सरकारले २० करोड २२ लाख ९० हजार राजस्व छुट दिएको छ ।</p>
<p style="text-align: justify;">चालु आर्थिक वर्षको पहिलो चार महिनामा १२ अर्ब २० करोड ६१ लाख ६४ हजार राजस्व संकलन भएको छ । असोजमा ४ अर्ब ८ करोड ६६ लाख २९ हजार राजस्व संकलन भएकोमा भदौमा ३ अर्ब ४ करोड ५९ लाख ४७ हजार र साउनमा २ अर्ब ९१ करोड ४ लाख २७ हजार राजस्व संकलन भएको छ ।</p>
<p style="text-align: justify;">गत आर्थिक वर्षको यही अवधिमा सकारले घरजग्गाको कारोबारबाट ११ अर्ब ८७ करोड ७१ लाख २२ हजार राजस्व संकलन गरेको थियो । कात्तिकमा मात्रै ३ अर्ब ७६ लाख २६ हजार राजस्व संकलन भएको थियो । असोजमा २ अर्ब ५६ करोड ९३ लाख ४८ हजार राजस्व संकलन हुँदा भदौमा ३ अर्ब ५६ करोड २९ लाख ७ हजार र साउनमा २ अर्ब ७३ करोड ७२ लाख ४१ हजार राजस्व संकलन भएको थियो ।</p>
<p style="text-align: justify;">कात्तिकमा जग्गाको कारोबारमा तराईका जिल्ला नै अगाडि देखिएका छन् । सुनसरीको इनरुवा भूमि सुधार तथा मालपोत कार्यालयमा सबैभन्दा धेरै ११८२ लिखत पारित हुँदा भूमि सुधार तथा मालपोत कार्यालय धनुषामा ११०७ वटा लिखत पारित भएको छ ।</p>
<p style="text-align: justify;">यस्तै झापाको भद्रपुर मालपोतबाट १ हजार ११ लिखत पारित हुँदा सप्तरीको राजविराज मालपोतबाट ८९५ लिखत पारित भएका छन् ।</p>
<p style="text-align: justify;">मोरङको बेलवारी मालपोतमा ७५५ लिखत पारित भएको छ । सर्लाहीको मलंगवा मालपोतमा ६५२ र सिराह मालपोतमा ६३८, कैलालीको धनगढी मालपोतमा ६३१ र महात्तरीको जलेशवर मालपोतमा ६२८ लिखत पारित भएको हो । यसतै पर्साको वीरगञ्ज मालपोतमा ६०८ र सिरहाको लहान मालपोतमा ५७४ लिखत पारित भएको छ ।</p>
<p style="text-align: justify;">जग्गाको कारोबारमा तराईका जिल्लाका मालपोत कार्यालय अगाडि देखिँदा राजस्व संकलनमा भने भूमि सुधार तथा मालपोत कार्यालय लगनखेल अगाडि देखिन्छ । ललितपुरको उक्त मालपोतबाट १८ करोड ९४ लाख १५ हजार राजस्व संकलन हुँदा डिल्लीबजार मालपोत कार्यालयबाट १८ करोड १५ लाख ९४ हजार र मालपोत कार्यालय भक्तपुरबाट १४ करोड २६ लाख राजस्व संकलन भएको हो ।</p>
<p style="text-align: justify;">यस्तै काठमाडौंको कलंकी र चाबहील मालपोतबाट क्रमशः १३ करोड १८ लाख २० हजार र १२ करोड ४४ लाख ८३ हजार राजस्व संकलन भएको भूमि व्यवस्थापन तथा अभिलेख विभागले जनाएको छ ।</p>
]]></content:encoded>
					
					<wfw:commentRss>https://mithilanchaltimes.com/archives/5823/feed</wfw:commentRss>
			<slash:comments>0</slash:comments>
		
		
		<post-id xmlns="com-wordpress:feed-additions:1">5823</post-id>	</item>
		<item>
		<title>मङ्सिर महिनामा बैंकहरूले ब्याजदर घटाए</title>
		<link>https://mithilanchaltimes.com/archives/5754</link>
					<comments>https://mithilanchaltimes.com/archives/5754#respond</comments>
		
		<dc:creator><![CDATA[मिथिलाञ्चल टाइम्स]]></dc:creator>
		<pubDate>Fri, 17 Nov 2023 04:46:58 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[ताजा समाचार]]></category>
		<category><![CDATA[बिशेष खबर]]></category>
		<category><![CDATA[बैँक / वित्त]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://mithilanchaltimes.com/?p=5754</guid>

					<description><![CDATA[मङ्सिर १ गते , काठमाण्डाै – मङ्सिर महिनाका लागि १४ वटा वाणिज्य बैंकले नयाँ निक्षेपको ब्याजदर घटाएका छन् । एउटा बैंकले मात्रै ब्याजदर बढाएकाे छ भने पाँच वटाले कात्तिक महिनाकै ब्याजदरलाई यथावत् राखेका छन् । मङ्सिरका लागि धेरैजसो वाणिज्य बैंकको ब्याजदर एकल अङ्कमा झरेको छ । वाणिज्य बैंकहरूले साउनदेखि ब्याजदर आ–आफ्नै तरिकाले निर्धारण गर्दै आइरहेका छन् [&#8230;]]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<p style="text-align: justify;"><strong>मङ्सिर १ गते , काठमाण्डाै –</strong> मङ्सिर महिनाका लागि १४ वटा वाणिज्य बैंकले नयाँ निक्षेपको ब्याजदर घटाएका छन् । एउटा बैंकले मात्रै ब्याजदर बढाएकाे छ भने पाँच वटाले कात्तिक महिनाकै ब्याजदरलाई यथावत् राखेका छन् ।</p>
<p style="text-align: justify;">मङ्सिरका लागि धेरैजसो वाणिज्य बैंकको ब्याजदर एकल अङ्कमा झरेको छ । वाणिज्य बैंकहरूले साउनदेखि ब्याजदर आ–आफ्नै तरिकाले निर्धारण गर्दै आइरहेका छन् । बैंकहरूले निक्षेपको ब्याजदर परिर्वतन गर्दा औसत १० प्रतिशत विन्दुले घटाउन वा बढाउन सक्ने व्यवस्था छ । बैंकमा तरलता बढेपछि भदौ महिनायता धेरैजसो बैंकहरूले ब्याजदर घटाउँदै आएका छन् ।</p>
<p style="text-align: justify;">मङ्सिर महिनाका लागि माछापुच्छ्रे बैंकले ब्याजदरलाई ० दशमलव ६१ प्रतिशतले बढाएर १० दशमलव ६० प्रतिशत पुर्‍याएको छ । सबैभन्दा बढी एनआईसी एसिया बैंकले मुद्दती निक्षेपको ब्याजदर २ दशमलव ०४ प्रतिशत घटाएको छ ।</p>
<p style="text-align: justify;">मङ्सिर महिनाका लागि एनएमबी बैंक, ग्लोबल आईएमई बैंक, हिमालयन बैंक, सानिमा बैंक, एभरेस्ट बैंक, नबिल बैंक, कृषि विकास बैंक, नेपाल एसबीआई बैंक, सिटिजन्स बैंक, स्ट्यान्डर्ड चार्टर्ड बैंक, प्रभु बैंक, नेपाल इन्भेस्टमेन्ट मेगा बैंक र राष्ट्रिय वाणिज्य बैंकले आफ्नो ब्याजदर घटाएका छन् ।</p>
<p style="text-align: justify;">नेपाल बैंक, प्राइम बैंक, कुमारी बैंक, लक्ष्मी सनराइज बैंक र सिद्धार्थ बैंकले कात्तिक महिनाको ब्याजदरलाई नै निरन्तरता दिएका छन् ।</p>
]]></content:encoded>
					
					<wfw:commentRss>https://mithilanchaltimes.com/archives/5754/feed</wfw:commentRss>
			<slash:comments>0</slash:comments>
		
		
		<post-id xmlns="com-wordpress:feed-additions:1">5754</post-id>	</item>
		<item>
		<title>सहकारीका सञ्चालकले सम्पत्ति विवरण बुझाउनुपर्ने</title>
		<link>https://mithilanchaltimes.com/archives/5683</link>
					<comments>https://mithilanchaltimes.com/archives/5683#respond</comments>
		
		<dc:creator><![CDATA[मिथिलाञ्चल टाइम्स]]></dc:creator>
		<pubDate>Thu, 16 Nov 2023 08:51:32 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[आर्थिक]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://mithilanchaltimes.com/?p=5683</guid>

					<description><![CDATA[कार्तिक ३० , काठमाडौं। सहकारी संघसंस्थाका सञ्चालकहरूले आफ्नो सम्पति विवरण बुझाउनुपर्ने भएको छ । संघीय सहकारी विभागले निर्देशन जारी गर्दै सहकारी संघसंस्थाका सञ्चालक समिति तथा व्यवस्थापकहरूलाई सम्पत्ति विवरण पेश गर्न निर्देशन दिएको हो । राष्ट्रिय योजना आयोगका सदस्य डा. जयकान्त राउतको संयोजकत्वमा गठित सहकारी क्षेत्र सुधार सुझाव कार्यदलको सुझावअनुसार विभागले आफू मातहतका संघसंस्थाका सञ्चालकहरूको सम्पत्ति [&#8230;]]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<p style="text-align: justify;"><strong>कार्तिक ३० , काठमाडौं।</strong> सहकारी संघसंस्थाका सञ्चालकहरूले आफ्नो सम्पति विवरण बुझाउनुपर्ने भएको छ । संघीय सहकारी विभागले निर्देशन जारी गर्दै सहकारी संघसंस्थाका सञ्चालक समिति तथा व्यवस्थापकहरूलाई सम्पत्ति विवरण पेश गर्न निर्देशन दिएको हो ।</p>
<p><img loading="lazy" decoding="async" data-attachment-id="5684" data-permalink="https://mithilanchaltimes.com/archives/5683/sahakari" data-orig-file="https://mithilanchaltimes.com/wp-content/uploads/2023/11/sahakari.jpg" data-orig-size="1280,720" data-comments-opened="1" data-image-meta="{&quot;aperture&quot;:&quot;0&quot;,&quot;credit&quot;:&quot;&quot;,&quot;camera&quot;:&quot;&quot;,&quot;caption&quot;:&quot;&quot;,&quot;created_timestamp&quot;:&quot;0&quot;,&quot;copyright&quot;:&quot;&quot;,&quot;focal_length&quot;:&quot;0&quot;,&quot;iso&quot;:&quot;0&quot;,&quot;shutter_speed&quot;:&quot;0&quot;,&quot;title&quot;:&quot;&quot;,&quot;orientation&quot;:&quot;0&quot;}" data-image-title="sahakari" data-image-description="" data-image-caption="" data-medium-file="https://mithilanchaltimes.com/wp-content/uploads/2023/11/sahakari-300x169.jpg" data-large-file="https://mithilanchaltimes.com/wp-content/uploads/2023/11/sahakari-1024x576.jpg" class="alignnone size-full wp-image-5684" src="https://mithilanchaltimes.com/wp-content/uploads/2023/11/sahakari.jpg" alt="" width="1280" height="720" srcset="https://mithilanchaltimes.com/wp-content/uploads/2023/11/sahakari.jpg 1280w, https://mithilanchaltimes.com/wp-content/uploads/2023/11/sahakari-300x169.jpg 300w, https://mithilanchaltimes.com/wp-content/uploads/2023/11/sahakari-1024x576.jpg 1024w, https://mithilanchaltimes.com/wp-content/uploads/2023/11/sahakari-768x432.jpg 768w, https://mithilanchaltimes.com/wp-content/uploads/2023/11/sahakari-696x392.jpg 696w, https://mithilanchaltimes.com/wp-content/uploads/2023/11/sahakari-1068x601.jpg 1068w, https://mithilanchaltimes.com/wp-content/uploads/2023/11/sahakari-747x420.jpg 747w, https://mithilanchaltimes.com/wp-content/uploads/2023/11/sahakari-600x338.jpg 600w" sizes="auto, (max-width: 1280px) 100vw, 1280px" /></p>
<p style="text-align: justify;">राष्ट्रिय योजना आयोगका सदस्य डा. जयकान्त राउतको संयोजकत्वमा गठित सहकारी क्षेत्र सुधार सुझाव कार्यदलको सुझावअनुसार विभागले आफू मातहतका संघसंस्थाका सञ्चालकहरूको सम्पत्ति विवरण माग गरेको हो । विभागको सूचनाअनुसार सहकारी संघसंस्थाका सञ्चालक समिति तथा लेखा सुपरिवेक्षण समितिका सदस्यहरू र व्यवस्थापकको सम्पत्ति विवरण संकलन गरी त्यसलाई पुष्टि गर्ने कागजातसहित २०८० साल मङ्सिर मसान्तभित्र विभागमा पेश गर्नुपर्नेछ ।</p>
<p style="text-align: justify;">विभागले कार्यदलको सुझाव कार्यान्वयन गरी सहकारी क्षेत्रमा सुशासन कायम गर्न विभागको नियमन क्षेत्राधिकारभित्र पर्ने सहकारी संस्थालाई निर्देशन दिएको हो । निर्देशनमा सबै सहकारी संघसंस्थाले २०८० मङ्सिरभित्र संस्थाको बचत दायित्व, लगानी तथा सम्पत्तिलगायत वित्तीय विवरण समेटिएको श्वेतपत्र जारी गरी विभागमा पेश गर्नुपर्ने उल्लेख छ ।</p>
<p style="text-align: justify;">त्यसैगरी बचत तथा ऋणको मुख्य कारोबार गर्ने सबै सहकारी संघसंस्थालाई २०८० चैत मसान्तभित्र मागअनुसारको सम्पूर्ण बचत रकम फिर्ता गर्ने गरी बचत फिर्ता कार्ययोजना २०८० मङ्सिर मसान्तभित्र पेश गर्न भनिएको छ । यस्तै निर्देशनमा सबै सहकारी संघसंस्थालाई अनिवार्य रूपमा कोपोमिस प्रणालीमा तोकिएबमोजिमको विवरण प्रविष्टि गर्न पनि निर्देशन दिएको छ ।</p>
<p style="text-align: justify;">यसअघि पनि विभागले श्वेतपत्रमार्फत संस्थाको वास्तविक अवस्था सार्वजनिक गर्न सहकारीहरूलाई निर्देशन दिएको थियो । केही संस्थाले बचत फिर्ता गर्न नसक्दा आम सहकारीप्रति नै सर्वसाधारण नकारात्मक बनेको उल्लेख गर्दै विभागले उनीहरूलाई विश्वास दिलाउन श्वेतपत्र सार्वजनिक गर्ने नीति लिएको थियो ।</p>
<p style="text-align: justify;">विभागले समस्यामा रहेका सहकारीका सञ्चालकहरूलाई श्वेतपत्र सार्वजनिक र प्रतिबद्धता गराएर सर्वसाधारणको बचत फिर्ता गर्न थप समय दिने रणनीति लिएको हो । बचत रकम फिर्ता नपाएको भन्दै सदस्यबाट उजुरी परेका सहकारीका सञ्चालकलाई बोलाएर संस्थाको अवस्थाबारे श्वेतपत्र र त्यसका आधारमा बचत फिर्ता गर्ने समयसीमासहितको प्रतिबद्धता गराएर समय थप गरिएको विभागका रजिस्ट्रार नमराज घिमिरेले जानकारी दिए ।</p>
<p style="text-align: justify;">गत आर्थिक वर्षको शुरूदेखि वित्तीय क्षेत्रमा देखिएको तरलता अभावका कारण केही सहकारी संस्थाले सदस्यको बचत फिर्ता दिन सकेका छैनन् । विशेष गरी पछिल्लो समय घरजग्गा, शेयर र निजी कम्पनीमा लगानी गरेका संस्थाहरू बचत फिर्ता गर्न नसक्ने गरी संकटमा परेका छन् ।</p>
<p style="text-align: justify;">सहकारीको समस्या समाधान गर्न सरकारले राष्ट्रिय योजना आयोगका सदस्य डा. जयकान्त राउतको संयोजकत्वमा सुझाव कार्यदलसमेत गठन गरेको थियो । समितिले भदौ अन्तिममा प्रधानमन्त्री पुष्पकमल दाहाललाई सुझाव प्रतिवेदन बुझाएको थियो । प्रतिवेदनमा समस्याग्रस्त सहकारी संस्था र सञ्चालकको सम्पत्ति विक्री गरेर भए पनि चैतभित्र बचतकर्ताको पैसा फिर्ता गर्न सरकारलाई सुझाव दिइएको छ । समितिको सुझावअनुसार समस्याग्रस्त सहकारीको अनुगमन गर्ने जिम्मेवारी प्रमुख जिल्ला अधिकारीलाई दिने र सहकारीको अनुगमनका लागि छुट्टै नियामक निकाय गठन गर्ने व्यवस्था पनि अझै कार्यान्वयन हुन सकेको छैन ।</p>
]]></content:encoded>
					
					<wfw:commentRss>https://mithilanchaltimes.com/archives/5683/feed</wfw:commentRss>
			<slash:comments>0</slash:comments>
		
		
		<post-id xmlns="com-wordpress:feed-additions:1">5683</post-id>	</item>
		<item>
		<title>नेपालको पहिलो बैंक नेपाल बैंक लि. ८७ औं वर्षमा प्रवेश</title>
		<link>https://mithilanchaltimes.com/archives/5669</link>
					<comments>https://mithilanchaltimes.com/archives/5669#respond</comments>
		
		<dc:creator><![CDATA[मिथिलाञ्चल टाइम्स]]></dc:creator>
		<pubDate>Thu, 16 Nov 2023 07:01:31 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[आर्थिक]]></category>
		<category><![CDATA[बिशेष खबर]]></category>
		<category><![CDATA[बैँक / वित्त]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://mithilanchaltimes.com/?p=5669</guid>

					<description><![CDATA[कार्तिक ३० , काठमाडौं । नेपाल बैंक लिमिटेडले ८६ औं पुरा गरी ८७ औं वर्षमा प्रवेश गरेको छ । यसै अवसरमा बैंकको प्रधान कार्यालयमा आयोजित रक्तदान कार्यक्रममा १५० जना रक्तदाताले भाग लिएका थिए । नेपाल बैंक लिमिटेडको ईतिहास नेपालमा बैकिङ्ग प्रणालीको शुरुवात र विकासको हिसावले यो बंैक आजको बैकिङ्ग क्षेत्रमा आएको क्रान्तिको जग हो । [&#8230;]]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<p><strong>कार्तिक ३० , काठमाडौं ।</strong> नेपाल बैंक लिमिटेडले ८६ औं पुरा गरी ८७ औं वर्षमा प्रवेश गरेको छ । यसै अवसरमा बैंकको प्रधान कार्यालयमा आयोजित रक्तदान कार्यक्रममा १५० जना रक्तदाताले भाग लिएका थिए ।</p>
<p><img loading="lazy" decoding="async" data-attachment-id="5670" data-permalink="https://mithilanchaltimes.com/archives/5669/img_20231116_124310" data-orig-file="https://mithilanchaltimes.com/wp-content/uploads/2023/11/IMG_20231116_124310.jpg" data-orig-size="1024,575" data-comments-opened="1" data-image-meta="{&quot;aperture&quot;:&quot;0&quot;,&quot;credit&quot;:&quot;&quot;,&quot;camera&quot;:&quot;&quot;,&quot;caption&quot;:&quot;&quot;,&quot;created_timestamp&quot;:&quot;0&quot;,&quot;copyright&quot;:&quot;&quot;,&quot;focal_length&quot;:&quot;0&quot;,&quot;iso&quot;:&quot;0&quot;,&quot;shutter_speed&quot;:&quot;0&quot;,&quot;title&quot;:&quot;&quot;,&quot;orientation&quot;:&quot;1&quot;}" data-image-title="IMG_20231116_124310" data-image-description="" data-image-caption="" data-medium-file="https://mithilanchaltimes.com/wp-content/uploads/2023/11/IMG_20231116_124310-300x168.jpg" data-large-file="https://mithilanchaltimes.com/wp-content/uploads/2023/11/IMG_20231116_124310.jpg" class="alignnone size-full wp-image-5670" src="https://mithilanchaltimes.com/wp-content/uploads/2023/11/IMG_20231116_124310.jpg" alt="" width="1024" height="575" srcset="https://mithilanchaltimes.com/wp-content/uploads/2023/11/IMG_20231116_124310.jpg 1024w, https://mithilanchaltimes.com/wp-content/uploads/2023/11/IMG_20231116_124310-300x168.jpg 300w, https://mithilanchaltimes.com/wp-content/uploads/2023/11/IMG_20231116_124310-768x431.jpg 768w, https://mithilanchaltimes.com/wp-content/uploads/2023/11/IMG_20231116_124310-696x391.jpg 696w, https://mithilanchaltimes.com/wp-content/uploads/2023/11/IMG_20231116_124310-748x420.jpg 748w, https://mithilanchaltimes.com/wp-content/uploads/2023/11/IMG_20231116_124310-600x337.jpg 600w" sizes="auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /></p>
<p style="text-align: justify;"><strong>नेपाल बैंक लिमिटेडको ईतिहास</strong></p>
<p style="text-align: justify;">नेपालमा बैकिङ्ग प्रणालीको शुरुवात र विकासको हिसावले यो बंैक आजको बैकिङ्ग क्षेत्रमा आएको क्रान्तिको जग हो । भारतीय रुपैयाँको दबदवा रहेको समयमा आफ्नै देशको मुद्रा प्रचलनमा ल्याउन नेपाल बंैकले खेलेको भूमिका इतिहासका स्वर्णीम पानाहरुमा सदा लेखिइ रहने छ । वि.सं. १९९४ साल कार्तिक ३० गते स्थापना भएको यस बैंकको उद्घाटन तत्कालिन राजा त्रिभुवन विर विक्रम शाहले गरेका हुन् ।<br />
सार्वजनिक निजी साझेदारी (पीपीपी) मोडलमा १० जना लगानीकर्ताहरुले सुरु गरेको यस बैंकको चुक्ता पूँजी ८ लाख ४२ हजार र निक्षेप १७ लाख थियो भने लगानी १९ लाख थियो । आजको दिनसम्म अनवरत विश्वासको ८७ औँ वर्षसम्म अटुट रूपमा बैकिङ्ग सेवा प्रदान गर्न सफल नेपाल बैंक लिमिटेडको लामो गौरवमय इतिहास रहेको छ ।</p>
<p style="text-align: justify;">शताब्दीको हाराहारी अनुभव बटुलेको यस ऐतिहासिक बैकिङ्ग धरोहरले नेपाली मुद्रा र नेपाली नोट प्रचलनमा सहजता ल्याई राष्ट्रिय पहिचान र राष्ट्रिय एकताको प्रबद्र्धन गर्दै राष्ट्र निर्माणमा पु¥याएको योगदान विशेष रहेको छ । नेपाल बैंकले आफनो स्थापना कालदेखि राष्ट्र बैंक स्थापना हुनुपूर्व वि.सं २०१२ सम्म देशको केन्द्रिय बैंकको रुपमा समेत कार्य गरी नेपालको बैंकिङ्ग क्षेत्रको अभिभावकीय भूमिका निर्वाह गरिसकेको छ । सो पश्चात बाणिज्य बैंकको रुपमा देशको विभिन्न कालखण्डमा विषम परिस्थितिका बावजुद ग्राहक वर्गको असिम विश्वास र भरोसालाई अक्षुण राख्दै अगाडि बढेको छ ।</p>
<p style="text-align: justify;">शताब्दीको हाराहारी अनुभव बटुलेको यस ऐतिहासिक बैकिङ्ग धरोहरले नेपाली मुद्रा र नेपाली नोट प्रचलनमा सहजता ल्याई राष्ट्रिय पहिचान र राष्ट्रिय एकताको प्रबद्र्धन गर्दै राष्ट्र निर्माणमा पु¥याएको योगदान विशेष रहेको छ । नेपाल बैंकले आफनो स्थापना कालदेखि राष्ट्र बैंक स्थापना हुनुपूर्व वि.सं २०१२ सम्म देशको केन्द्रिय बैंकको रुपमा समेत कार्य गरी नेपालको बैंकिङ्ग क्षेत्रको अभिभावकीय भूमिका निर्वाह गरिसकेको छ । सो पश्चात बाणिज्य बैंकको रुपमा देशको विभिन्न कालखण्डमा विषम परिस्थितिका बावजुद ग्राहक वर्गको असिम विश्वास र भरोसालाई अक्षुण राख्दै अगाडि बढेको छ ।</p>
<p style="text-align: justify;"><strong>बैंकको भूमिका</strong><br />
नेपाल बैंक नेपाली माटो र हरेक नेपाली जनसँग प्रगाढ सम्बन्ध गासिएको बैंक हो । बालक, युवा, प्रौढ हुँदै जेष्ठ नागरिक सबैको रोजाइको बैंक बन्न सफल बनेको छ । सरकारी स्वामित्व रहेको कारणले पनि नाफा मात्र नभई उच्च सेवा भाव यस बैंकको मुख्य ध्येय हो । ठूला उद्यमी व्यवसायी देखि न्यून आर्थिक स्तर भएका नेपालीजन सधैं यस बैंकको प्राथमिकतामा रहेका छन् ।</p>
<p style="text-align: justify;">गाँउ शहर, हिमाल, पहाड र तराई सबै क्षेत्रमा बसोबास गर्ने जनताको सेवामा अनवरत ८७ औं वर्षको सेवा प्रवाहमा नेपाल सरकारको नीति तथा कार्यक्रम हासिल गर्न टेवा दिदै, औद्योगिकीकरण एवम् समृद्धिको लागि अहम् भूमिका खेलेको छ । यस बैंकले समयसापेक्ष कर्मचारी क्षमतामा अभिवृद्धि गर्दै उत्कृष्ट प्रविधि मार्फत ग्राहक सेवामा व्यापक सुधार गरेको छ । बढ्दो प्रतिष्पर्धात्मक बैकिङ्ग व्यवसायमा यस बैंकले एक उत्कृष्ट बैंकको स्थान कायम राख्ने दिर्घकालीन रणनीतिका साथ अगाडि बढिरहेको छ । विगत लामो समयदेखि यस बैंकले उच्च नाफा आर्जन गरी शेयरधनीहरुलाई आकर्षक प्रतिफल दिंदै आएको छ ।</p>
<p style="text-align: justify;">प्रविधिले ठुलो फड्को मारेको हालको विश्व वित्तीय बजारमा समयानुकुल नेपाल बैंक लिमिटेडले अन्तर्राष्ट्रिय असल अभ्यास सहितको प्रविधिमैत्री बैकिङ्गलाई आत्मसात गरी जनतालाई अझ सरल तथा सहज वित्तीय सेवा प्रदान गर्दै व्यापार, उद्योग व्यवसायको प्रवद्र्धन मार्फत समग्र आर्थिक विकास तथा रोजगारी सिर्जनामा अझ शसक्त भूमिका खेलेको छ । नेपालमा बैंकिङ्ग साक्षरताको माध्यमबाट देशको कुनाकाप्चासम्म पुगेर बचत गर्ने संस्कृतिको विकास एवम् अनौपचारिक क्षेत्रबाट मात्र भईरहेको आर्थिक कारोवारलाई बैंकिङ्ग प्रणालीमार्फत व्यवस्थित गरी देशको आर्थिक विकासलाई प्रवद्र्धन गर्न यो बैंकको अग्रणी भूमिका रहेको छ । मुलुकको आर्थिक समृद्धिको खातीर सहरी इलाकादेखि दूरदराजका गाउँवस्तीसम्म शाखा कार्यालयहरु विस्तार गरि यस बैंकले आफूलाई समर्पित गरिरहेको छ । बैकिङ्ग सेवा सँगै सरकार र समुदायसँग रहेर कार्य गर्ने सोच अनुरुप बैंकले संस्थागत सामाजिक उत्तरदायित्व अन्तर्गतका थुप्रै समाज सेवाका कार्यहरुमा निरन्तर साथ दिइरहेको छ । प्राकृतिक प्रकोप, माहामारी लगायतका संकटहरुमा अग्रपङ्तीमा रहि बैंकले अतुलनीय भूमिका निर्वाह गरिरहेको छ । त्यसैगरी, वित्तीय पहुंचको विस्तार एवं वित्तीय समावेशीकरण मार्फत आर्थिक समृद्धिको आधारशीला निर्माणमा टेवा पु¥याउन देशव्यापी रुपमा वित्तीय ज्ञान एवम् चेतना प्रदान गर्दै विभिन्न साक्षरता कार्यक्रमहरु सञ्चालन गर्दै आईरहेको छ । देशमा उधोग धन्दा तथा कलकारखाना स्थापनाको लागि सारथी बन्दै प्रत्यक्ष÷परोक्ष रोजगारी सिर्जना गर्दै आर्थिक समृद्धिमा सहयोग पुर्याउन यस बैंको ८६ औ वर्षदेखिको भूमिका अत्यन्तै अतुलनिय रहेको छ ।</p>
<p style="text-align: justify;"><strong>वर्तमान अवस्था</strong><br />
हाल ७१ जिल्लामा शाखा सन्जाल विस्तार गरी बाह्य श्रोत समेत करीव ३६०० कर्मचारी मार्फत आधुनिक बैकिङ्ग सेवा विस्तारमा आक्रामक ढङ्गले प्रस्तुत भएको नेपाल बैंकले २ सय २८ शाखामार्फत कारोबार, २ सय ४ वटा एटीएम तथा ५८ वटा एक्सटेन्सन काउण्टर मार्फत देशैभर आफ्नो गतिलो उपस्थिति जनाएको छ । बैंकले आफ्ना लगानीकर्तालाई आकर्षक प्रतिफल दिन पनि सफल भएको छ । बैंकका सबै वित्तीय सूचकहरु स्वस्थ र सन्तुलित देखिन्छन भने हरेक वर्ष ती सूचकहरुमा उल्लेख्य प्रगति भइरहेको छ । ८७ बर्ष अघि ८ लाख ४२ हजार रुपैयाँबाट सुरु भएको नेपाल बैंकको चुक्ता पुँजी अहिले १४ अर्ब ६९ करोड छ । वि.सं. २०८० आषाढ मसान्तसम्म २ खर्ब ४४ अर्ब निक्षेप</p>
<p style="text-align: justify;">संकलन गरी १ खर्ब ८४ अर्ब कर्जा प्रदान गर्न बंैक सफल भएको छ । प्रत्येक बर्ष सञ्चालन मुनाफा बढिरहेको छ । बैंकको जगेडा कोषमा २१ अर्ब ८८ करोड रुपैयाँ रहेको छ भने पूँजी पर्याप्तता अनुपात १४ दशमलव ४९ प्रतिशत र ३६ अर्ब ५८ करोड भन्दा बढि नेटवर्थ रहेको छ । प्रशस्त अचल सम्पत्ति, निक्षेप, आधार दरको न्यूनता, स्प्रेड दर व्यवस्थापन, व्याजदरको कम उतार÷चढाव, खराब कर्जा व्यवस्थापन लगायतका सूचकहरुमा समेत बैंक दरिलो देखिन्छ । बैंकले विगत आ.व. २०७६÷७७ देखि आफ्ना शेयरधनीहरुलाई नियमित रुपमा वोनस शेयर तथा नगद लाभांश प्रदान गर्दै आईरहेको छ ।</p>
<p style="text-align: justify;">निक्षेप, कर्जा, तरलता तथा पूँजी पर्याप्तता लगायत बैकका अधिकांश परिसूचकहरु सबल रहेका छन् । बैंकको आधारदर प्रतिष्पर्धी रहेको छ । बैंकका अधिकांश कारोबारहरु डिजिटल माध्यम मार्फत सञ्चालन भईरहेको छ । ग्राहक सेवाको गुणस्तरमा कहि सम्झौत नगर्ने बैंकप्रति आम जनताकोे आकर्षण बद्दै गईरहेको छ । यी सबै अवस्था र परिसूचकहरु विश्लेषण गर्दा नेपाल बैंक लिमिटेड एक अब्बल, सक्षम र नेतृत्वदायी बैंकको रुपमा स्थापित भएको छ ।</p>
<p style="text-align: justify;">यस बैंकले ऐतिहासिक विरासतका साथ आधुनिक प्रविधिलाई अंगिकार गरि डिजिटल बैकिङ्ग सुविधाहरुको विकास र विस्तार गर्दै सेवाग्राहीहरुको अपेक्षा अनुरुप बैंकलाई गतिशील, सहज, आधुनिक, प्रविधिमैत्रि र प्रतिस्पर्धी बनाएको छ । सरकारको नीति अनुरुप कृषि, पर्यटन, जलविद्युत लगायतका क्षेत्रमा प्राथमिकताका साथ बैंकले उल्लेख्य लगानी गरेको छ । परम्परागत बैकिङ्गबाट फड्को मार्दै नेपाल बंैकले आधुनिक बैकिङ्ग प्रणालीको पर्याय बनेको छ । यसका साथै सुरक्षित निक्षेप, सुलभ र सहज कर्जा, भरपर्दो रेमिट्यान्स, छिटो छरितो र सुरक्षित प्रतितपत्र, बैंक जमानत लगायत ट्रेड फाइनान्सका थुप्रै सुविधाहरु बैंकले उपलब्ध गराउँदै आईरहेको छ । जसले गर्दा ग्राहकको बैंक प्रतिको विश्वासलाई अझ मजबुत तथा प्रगाढ बनाएको छ ।</p>
<p style="text-align: justify;">आधुनिक प्रविधिसँगै साक्षात्कार गर्ने युवा पुस्ताको बाहुल्यता रहेको यस बंैकमा सक्षम सञ्चालक, अनुभवि कुशल व्यवस्थापक तथा ज्ञान र प्राविधिक निपूणताले भरिएका जनशक्तिकै कारण आम नागरिकबीच नेपाल बैंक सदैव लोकप्रिय र विश्वसनीय छ । स्थापनाको ८७ वर्षे दौरानमा ग्राहक महानुभावहरुको अपार माया र सद्भावका कारण अनेक आरोह÷अवरोह पार गर्न बैंक सफल भएको छ ।</p>
<div class="container" style="text-align: justify;">
<div class="row">
<div class="col-md-12"></div>
</div>
</div>
<section id="news-detail-block" data-id="80933">
<div class="container">
<div class="row">
<div class="col-md-9">
<div class="news-desc" data-word-count="994" data-p-count="13">
<p style="text-align: justify;">
</div>
</div>
</div>
</div>
</section>
]]></content:encoded>
					
					<wfw:commentRss>https://mithilanchaltimes.com/archives/5669/feed</wfw:commentRss>
			<slash:comments>0</slash:comments>
		
		
		<post-id xmlns="com-wordpress:feed-additions:1">5669</post-id>	</item>
		<item>
		<title>आजदेखि नयाँ आर्थिक वर्ष सुरु, आयकरसहितका नयाँ कर दर  लागु</title>
		<link>https://mithilanchaltimes.com/archives/5222</link>
					<comments>https://mithilanchaltimes.com/archives/5222#respond</comments>
		
		<dc:creator><![CDATA[मिथिलाञ्चल टाइम्स]]></dc:creator>
		<pubDate>Mon, 17 Jul 2023 02:30:42 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[आर्थिक]]></category>
		<category><![CDATA[बिशेष खबर]]></category>
		<category><![CDATA[समाचार]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://mithilanchaltimes.com/?p=5222</guid>

					<description><![CDATA[१ साउन, काठमाडौं । आजदेखि आर्थिक वर्ष २०८०/८१ सुरु भएको छ । नयाँ आर्थिक वर्ष सुरु भएसँगै सरकारले घोषणा गरेका विभिन्न कर सम्बन्धी व्यवस्था कार्यान्वयनमा आएका छन् । आयकर ऐन २०५८ मा सरकारले गरेको संशोधित व्यवस्था अनुसार आज साउन १ गतेदेखि वाषिर्क ५० लाख रुपैयाँभन्दा बढी कमाउनेलाई ३९ प्रतिशत आयकर लाग्ने छ । यसअघि वाषिर्क [&#8230;]]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<div class="okam-ad-position-wrap single-headerabsolute okam-device-mobile" data-alias="single-headerabsolute" data-device-type="mobile">
<div id="okam-ad-847" class="okam-each-ad" data-verification="2d14aa1d56d8b9ba66079ec3e414f54c"></div>
</div>
<p><main id="primary" class="site-main ok-single-page "></p>
<section class="ok-full-widht-adv after-topics">
<div class="ok__container">
<div class="add__fullwidth">
<div class="okam-ad-position-wrap single-full-after-menu-mobile okam-device-mobile" data-alias="single-full-after-menu-mobile" data-device-type="mobile">
<div id="okam-ad-112" class="okam-each-ad" data-verification="c3414f20c73a0cc93308b6d29db9f41f"></div>
</div>
</div>
</div>
</section>
<div class="ok-container">
<article id="post-1337362" class="post-single-page flx flx-wrap post-1337362 post type-post status-publish format-standard hentry category-business-special category-business-home-hightlights category-news-special tag-4618 tag-1752 tag-544">
<div class="ok-single-middle">
<div class="ok-container ok-post-header-container">
<header class="ok-entry-header">
<div class="ok-post-title-right">
<h2 class="sgsubtitle" style="text-align: justify;"></h2>
</div>
</header>
</div>
<div class="ok-section ok-page-details flx flx-wrp">
<div class="entry-content">
<div class="ok-post-detail-featured-img" style="text-align: justify;">
<div class="post-thumbnail"></div>
<div class="okam-ad-position-wrap single-after-main-photo okam-device-mobile" data-alias="single-after-main-photo" data-device-type="mobile"></div>
</div>
<div class="ok18-single-post-content-wrap">
<p style="text-align: justify;">१ साउन, काठमाडौं । आजदेखि आर्थिक वर्ष २०८०/८१ सुरु भएको छ । नयाँ आर्थिक वर्ष सुरु भएसँगै सरकारले घोषणा गरेका विभिन्न कर सम्बन्धी व्यवस्था कार्यान्वयनमा आएका छन् ।</p>
<p style="text-align: justify;">आयकर ऐन २०५८ मा सरकारले गरेको संशोधित व्यवस्था अनुसार आज साउन १ गतेदेखि वाषिर्क ५० लाख रुपैयाँभन्दा बढी कमाउनेलाई ३९ प्रतिशत आयकर लाग्ने छ । यसअघि वाषिर्क २० लाख रुपैयाँभन्दा माथि कमाउनेहरुलाई ३६ प्रतिशत आयकर लाग्ने गरेको थियो ।</p>
<div class="single-inbetween-stories" style="text-align: justify;">
<div id="okam-ad-1072" class="okam-each-ad" data-verification="ce13387b6a77c99b58d375620b50ce6c"></div>
</div>
<p style="text-align: justify;">सरकारले पहिलोपटक सुरु गरेको विलासिता कर पनि आजैदेखि कार्यान्वयनमा आएको छ । सरकारले पाँचतारे वा सोभन्दा माथिका होटेल, रेस्टुरेन्ट तथा रिसोर्टहरुले प्रदान गर्ने सेवामा २ प्रतिशत विलासिता कर लगाएको छ । साथै सरकारले १० लाखभन्दा बढीको बहुमूल्य धातुमा पनि २ प्रतिशतकै दरले विलासिता शुल्क लगाएको छ ।</p>
<div class="single-inbetween-stories" style="text-align: justify;">
<div id="okam-ad-1071" class="okam-each-ad" data-verification="7912712a65e844e137f52b6149a78e67"></div>
</div>
<p style="text-align: justify;">सरकारले आयातित मदिरा र १० लाख रुपैयाँभन्दा बढी मूल्यका हिरा, मोती, पत्थर जडित सुन वा बहुमूल्य धातुका गहनामा समेत सोही दरमा कर लागु हुने बजेटमा उल्लेख छ । यस्तो कर होटल तथा रिसोर्टले सेवा प्रदान गरेको बेला नै असुल गर्नुपर्ने भएको छ । आयातित मदिराको भन्सार विन्दुमै पैठारीका बेला असुली हुनेछ भने १० लाखभन्दा बढीका धातुका गहना बिक्रेताले असुल गर्नुपर्ने छ ।</p>
<p style="text-align: justify;">यस्तै, ट्राभल एजेन्सीहरुले बिक्री गर्ने वैदेशिक भ्रमण प्याकेजमा पाँच प्रतिशत पर्यटन शुल्क पनि आजदेखि कार्यान्वयनमा आएको छ ।</p>
<p style="text-align: justify;">गत जेठ १५ गते सरकारले बजेट सार्वजनिक गरेलगत्तै भन्सार महसुल, अन्तःशुल्क, मूल्य अभिवृद्धि कर, सडक निर्माण दस्तुर र मोबाइल फोनको दर्ता सम्बन्धी व्यवस्था भने कार्यान्वयनमा आइसकेका छन् ।</p>
</div>
</div>
</div>
</div>
</article>
</div>
<p></main></p>
]]></content:encoded>
					
					<wfw:commentRss>https://mithilanchaltimes.com/archives/5222/feed</wfw:commentRss>
			<slash:comments>0</slash:comments>
		
		
		<post-id xmlns="com-wordpress:feed-additions:1">5222</post-id>	</item>
	</channel>
</rss>
